O medu

Slovem „med“ se označuje jen pravý včelí med, u něhož se povinně uvádí:

  • jméno a adresa producenta (tzn. českého včelaře) nebo název a sídlo podnikatele (zpracovatelského podniku, balírny či distribučního podniku)
  • údaj o množství
  • datum minimální trvanlivosti
  • údaj o původu, tzn. med květový (ze sladkých šťáv květů rostlin; nepoužívá se označení „luční“) nebo medovicový (z výměšků hmyzu sajícího z rostlin, které ulpívají na povrchu rostlin; nepoužívá se označení „lesní“)
  • údaj o způsobu získávání a úpravy (lisovaný, plástečkový, vykapaný aj.), údaj se neuvádí, pokud se jedná o obvyklý med „vytočený“ (tzn. získaný odstředěním z odvíčkovaných plástů)
  • země původu. Pokud se jedná o směs medů z více zemí, lze ji označit např. jako „směs medů ze zemí mimo ES“ apod.

Kromě toho se může uvádět, zda je med jedno druhový či smíšený, příp. druh rostliny, z níž převážně pochází.

Plástečkový - zavíčkovaný a uložený včelami do čerstvě postavených plástů, které jsou prodávány celé nebo po částech.

Lisovaný med - se získává lisováním plástu bez plodu za použití mírného tepla (do 45 °C).

Vykapaný med - se získává vykapáním odvíčkovaných plástů (nebo víček z plástů) bez plodu.

Tato metoda je nejčastěji používaná spotřebiteli doma po zakoupení plástečkového medu.

Krémový/pastovitý med – je podroben řízené krystalizaci tak, že výsledkem je jemný krém lehce roztíratelný jako máslo.

Prodej medu

Čeští včelaři mohou bez jakékoli registrace či schvalování prodávat své přebytky přímo z domova, v tržnicích či prostřednictvím místní maloobchodní provozovny (viz přímý prodej). Přímý prodej je omezen územně (pouze v kraji, kde se nachází bydliště chovatele či stanoviště včel), a také množstevně (maximálně 2 tuny vlastního medu ročně). Za kvalitu medu včelař ručí sám.

Povinnost schválení a registrace podniku (u krajské veterinární správy) platí pro podnikatele, který zpracovává a uvádí do oběhu med různých chovatelů. Pokud je zpracováván a uváděn do běžné tržní sítě jen med z vlastních včelstev, stačí registrace.

Druhy květových medů a jejich vlastnosti:

Akátový - nejintenzivnější snůšky jsou v teplých oblastech Čech a jihovýchodní Moravy. Akátový med je vodojasné až lehce nažloutlé barvy s lehkým zelenavým odstínem, který je typický zejména pro velmi dobře vyhraněné akátové medy. Akátový med má v důsledku mimořádně vysokého obsahu fruktózy výrazně sladkou chuť s jemným typickým aromatem. Vysoký obsah fruktózy způsobuje i dlouhou dobu tekutosti tohoto medu.

Jetelový vojtěškový – čirý až nažloutlý, výborné chuti. Krystalizuje v sněhobílou hmotu – dá se krájet nožem.

Lipový med - má jantarově nazlátlou barvu a výraznou vůni lipových květů. Lipový med pochází z nektaru lipových květů velice často s výrazným podílem lipové medovice. Má výraznou vůni a chuť po mentolu.

Z ovocných stromů – má světlou barvu, lahodnou chuť a vůni, snadno krystalizuje. Nevytáčí se, protože včely ho spotřebují ke krmení plodu.

Z řepky, ohnice a hořčice – žluté až citrónové barvy, olejnaté chutě a vůně.

Medovicový – červené až tmavohnědé barvy, někdy černé barvy s výraznou dextrinovou chutí. Nekrystalizuje. Med získáváme z plástů, které jsou zavíčkované. Potom je vyndáváme z úlů a odvíčkujeme plásty. Odvíčkované plásty dáme do odstředivého stroje a vytočíme z plástů med. Potom ho vyčistíme a stáčíme do čistých sklenic.

Skladování a krystalizace medu

Med skladujeme nejlépe ve skleněných, porcelánových či keramických uzavřených nádobách v suchých prostorách při teplotě nejvýše do 25°C a relativní vlhkosti nejvýše 70%. Medu škodí přímé sluneční světlo.

Krystalizace medu neznamená nižší kvalitu ani porušení kvality medu. Krystalizace je přirozená vlastnost všech medů, jen doba krystalizace je u různých medů různá. Med je hydroskopický, snadno přijímá cizí pachy, snadno krystalizuje a cukernatí. Květové medy zpravidla dříve než lesní. Je to způsobeno většinou vyšším obsahem glukózy, jež má specifickou vlastnost vytvářet krystaly. I zkrystalizovaný med si uchová všechny cenné látky a vlastnosti. Zkrystalizovaný med ve sklenici uvedeme opět do tekutého stavu pozvolným zahříváním sklenice ve vodní lázni maximálně do 45°C. Je vhodné medem při zahřívání míchat, aby se teplo dostávalo i do středu sklenice. Pozor na přehřátí! Nad 50°C už se negativně mění kvalita medu. K rozpuštění zkrystalizovaného medu nikdy nepoužíváme mikrovlnné trouby. Takto upravený med musíme rychle spotřebovat, protože se snadno kazí. Časté nahřívání medu škodí, protože se ztrácí vitamíny a minerální látky, které med obsahuje. A proto včelaři vymysleli zpracování medu pastováním. Vznikne krém, který je ekologicky čistým produktem, který je dobře roztíratelný. Je léčivý a ponechává si kvalitu několik let. Barva pastovaného medu je bílá.

Trvanlivost medu

U medu je poměrně dlouhá, proto nemusí být uváděn den a měsíc, postačí rok. Užívejte med pravidelně denně v malých dávkách – uchováte si svoje zdraví! Už od pradávna měli lidé med jako potravinu i jako pochoutku. Nikdo jim tehdy sice neřekl, že obsahuje cukr ovocný, hroznový, třtinový, dextrin, organické kyseliny (hlavně kyselinu mravenčí), aromatické látky, barviva, pylová zrnka a nerostné látky, ale věděli, že med je zdravý a dobrý. Proto o něm mluvili s úctou. Například už v egyptských papyrosech jsou zmínky o medu, staří Římané jedli med i k masu – tato tradice se udržuje dodnes v orientálních kuchyních. Ve staré české kuchyni se používal hlavně jako sladidlo, k výrobě medoviny a do různých druhů pečiva, na vdolky, chléb, do perníků a hlavně jako lék. Směs medů ze zemí ES a mimo ES se píše na většině sklenek s medem v českých obchodech. V praxi to většinou znamená, že ve skleničce je smíchaný med z Jižní Ameriky, Číny a trocha českého. Je to paradox: v množství medu je totiž Česko soběstačné. Každý rok se u nás vyrobí přes 9000 tun medu, což pokryje zdejší spotřebu a ještě 2000 tun zbude. Není tedy důvod med dovážet. Zvlášť, když jsou směsi zahraničních medů podle různých kontrol a testů horší kvality.

Velké výkupny nabízejí včelařům tak nízké ceny, že jim prostě nic jiného než nejlevnější řepkový med přenechat nemohou. Barva je jednou ze dvou vlastností, které v souvislosti s medovým byznysem skloňují snad všichni. Tou druhou je tekutost. „Zákazníci chtějí tekutý med a ten český dřív nebo později zkrystalizuje. Proto jej velké výkupny míchají s jinými a důkladně rozehřívají. Když dodávaly krystalizující med, supermarkety je nechtěly v regálech, jelikož byl neprodejný.

Zda je med pančovaný nebo ne, se dá vyzkoušet i podomácku: stačí med nalít do vody. Pokud mu trvá, než se rozpustí, je to pravý med. Jestliže se rozpustí už cestou ke dnu, bude „říznutý“ levnou náhražkou. Podobně funguje „mašličkový test“: skutečný med při přelévání z nádoby do nádoby vytváří vrstvy záhybů, tzv. mašličkuje, jak říkají včelaři. Jeho napodobenina nastavená sirupem prostě teče. Chcete-li med vyzkoušet přímo v obchodě, nabízí se ještě jedna možnost. Prostě otočte skleničku dnem vzhůru a sledujte, jak rychle se vzduchová bublina, která byla pod víčkem, přemístí ke dnu. Pokud se tak stane v mžiku, je to podezřelé. Je třeba, aby si včelaři uvědomili, že stále platí zásada dělení: 1/3 výrobce, 1/3 zpracovatel a 1/3 obchodník. Tím, že prodáváme med ze dvora, tuto zásadu striktně dodržujeme: jsme zároveň výrobci, zpracovatelé i obchodníci.